Faktury do EU chybně nesou českou DPH sazbu 21 %.
Režim DPH (intrakomunitární plnění, OSS, reverse charge) určete podle země zákazníka a pravidel Finanční správy; software režim automaticky nevolí.
DPH v EU se řídí tím, komu a co dodáváte. Zboží plátci do jiného státu je za podmínek osvobozeno, služby firmám se zdaňují u odběratele v režimu reverse charge a online prodej spotřebitelům lze řešit přes OSS. Správné určení režimu rozhoduje o tom, zda na faktuře bude česká sazba 21 %.
Pro orientaci rozlište tři situace. Za prvé dodání zboží firmě v jiném členském státě, kde se uplatní osvobození s nárokem na odpočet. Za druhé poskytnutí služby firmě v jiném státě, kde se obvykle uplatní přenesení daňové povinnosti na odběratele. Za třetí prodej spotřebiteli, kde se zdaňuje podle zvláštních pravidel a lze využít OSS.
Každá situace má vlastní podmínky, výjimky a náležitosti dokladů. Platí proto zásada, že před prvním obchodem určíte režim písemně a uložíte si jeho zdůvodnění. Při pozdější kontrole je to rozhodující argument.
Příklad: grafické studio z Brna vytvoří web pro firmu v Rakousku. Služba pro plátce v jiném státě se zdaňuje u odběratele, takže studio fakturuje bez české daně s odkazem na přenesení povinnosti. Pokud by objednatelem byl rakouský spotřebitel, platila by jiná pravidla a faktura by zřejmě nesla českou sazbu 21 %.
Třetím typickým případem je dodání zboží z jiného státu do Česka. Český plátce uplatní nabytí zboží z EU a daň si sám přizná, zároveň si ji může odečíst. Správně vedená evidence je pro tento režim zásadní, protože odpočet se nesmí uplatnit bez řádného přiznání daně na výstupu.
Reverse charge, česky přenesená daňová povinnost, znamená, že daň neodvádí dodavatel, ale odběratel ve své zemi. Dodavatel vystaví fakturu bez daně s odkazem na přenesení povinnosti a uvede DIČ obou stran. Odběratel si daň sám vypočítá a zároveň uplatní odpočet, takže výsledný dopad je často nulový.
Přenesená daňová povinnost se uplatňuje i v tuzemsku u vybraných plnění, například ve stavebnictví nebo při obchodu s některými komoditami. Seznam i podmínky určuje zákon o DPH. Odlišujte proto tuzemské a přeshraniční použití, protože se vykazují v jiných řádcích přiznání a hlášení.
Formulace na faktuře by měla zněžit jasně, kdo daň odvádí. Používají se věty typu „daň odvádí zákazník“ nebo „přenesení daňové povinnosti“ s odkazem na příslušný předpis. Doslovné znění si nechte potvrdit u účetního, aby odpovídalo zákonu a směrnici.
Pozor na rozlišení mezi službami s místem plnění v zahraničí a službami, které se zdaňují v tuzemsku. Například služby související s nemovitostí se zdaňují tam, kde se nemovitost nachází. Zařazení služby proto vždy ověřte před vystavením faktury.
Prodáváte-li zboží nebo digitální služby spotřebitelům v jiných členských státech, platí od roku 2021 pravidlo, že daň se odvádí v zemi spotřebitele. Aby firmy nemusely registrovat plátcovství v každém státě, zavedl se režim OSS. V Česku se do něj registrujete u Finanční správy a čtvrtletně podáváte jediné přiznání, v němž uvedete obrat podle zemí a sazeb.
Zákon stanoví také prahovou hodnotu pro prodej na dálku v rámci EU, do které lze uplatnit sazbu domovského státu. Její výši a podmínky si před rozhodnutím ověřte na stránkách Finanční správy, protože může být upravena. Podle toho se pak rozhodněte, zda OSS využijete.
Při registraci do OSS se k přiznání přikládají údaje o zemi spotřeby, použitých sazbách a základech daně. Platba se hradí jednou v Česku a Finanční správa ji rozdělí mezi členské státy. Chyby se opravují v následujících přiznáních, proto si vedete pečlivou evidenci prodejů podle zemí.
Pokud překročíte limit pro prodej na dálku v EU, musíte zboží zdaňovat sazbou státu spotřebitele. Proto je nutné sledovat součet prodejů do všech členských států dohromady. Překročení limitu uprostřed roku znamená změnu režimu od okamžiku překročení.
Faktura plátci v jiném státě nese DIČ s předponou země u obou stran, popis plnění, datum, základ daně a poznámku o osvobození nebo o přenesení povinnosti. Praxe doporučuje uvést i odkaz na příslušné ustanovení směrnice nebo zákona, ale přesné znění si ověřte, abyste nepoužili nesprávný odkaz.
Doplňte také měnu a při platbě v eurech i kurz použitý pro přepočet do korun. Aplikace 4invoices poskytuje PDF doklad s údaji, které zadáte; režim neurčuje a sazbu automaticky neupravuje. Chybný doklad se opravuje opravným dokladem, ne přepsáním.
Pro digitální obsah, například e-booky nebo software, rozhoduje místo spotřebitele. Určuje se podle údajů, jako jsou fakturační adresa, IP adresa nebo platební údaje, a vždy by měly být uloženy dva nezávislé důkazy. Bez nich lze určení zpochybnit.
Faktury v cizích měnách přepočítávejte kurzem pro DPH podle pravidel zákona. Použitý kurz uveďte na dokladu nebo v evidenci, aby byla výpočetní cesta zpětně dohledatelná.
Pro dodání zboží uchovávejte přepravní doklady, CMR, potvrzení odběratele a komunikaci. U služeb stačí smlouva a doklad o statusu odběratele jako plátce. Tyto podklady přikládejte ke každému obchodu, protože osvobození se prokazuje.
Přiznání k DPH, kontrolní hlášení a souhrnné hlášení se podávají přes portál Finanční správy a data musí mezi sebou souhlasit. Pro obchody do EU jsou souhrnné hlášení a OSS samostatnou kapitolou. Aplikace 4b2b tato podání nevytváří; hlášení řeší účetní.
Opravný doklad v případě omylu s režimem musíte vystavit včas a promítnout do správného období. Pokud chybně vyfakturovaná DPH byla odvedena, žádejte její vrácení v souladu s postupem daňového řádu. Konzultace s poradcem při první chybě ušetří opakování.
Častou chybou je účtovat českých 21 % zahraničnímu plátci, který to ve skutečnosti platit nemusí, nebo naopak neúčtovat DPH spotřebiteli. Další je chybějící ověření DIČ nebo nezachycená změna statusu partnera. Čtvrtou chybou je pozdní podání souhrnného hlášení.
Prevencí je kontrolní seznam před každou fakturou do EU: kdo je odběratel, co dodávám, kam, jaké mám doklady, jaký režim uplatním. Jednou za rok jej přezkoumejte s poradcem, protože pravidla EU se mění rychleji než národní legislativa.
Doporučujeme také jednou ročně projít smlouvy s opakovanými zahraničními odběrateli a ověřit, že používaný režim DPH stále odpovídá tomu, co a komu dodáváte. Změna sortimentu, sídla odběratele nebo místa dodání může režim změnit.
Faktury do EU chybně nesou českou DPH sazbu 21 %.
Režim DPH (intrakomunitární plnění, OSS, reverse charge) určete podle země zákazníka a pravidel Finanční správy; software režim automaticky nevolí.
OSS přiznání sestavuji ručně z různých zdrojů.
OSS přiznání se podává u Finanční správy; software OSS plnění neeviduje ani přiznání nesestavuje.
Prodávám e-shopem spotřebitelům do několika států.
Zvažte režim OSS u Finanční správy; software jej neeviduje, takže plnění sledujte ve vlastní evidenci.
Je to přenesená daňová povinnost. Dodavatel vystaví fakturu bez DPH a daň si v přiznání spočítá odběratel. Uplatňuje se například u služeb pro firmy v jiném státě EU. Správné použití závisí na místě plnění a postavení odběratele. Důležité je zachovat písemné zdůvodnění zvoleného režimu. Hodnotu a rozsah plnění v souhrnném hlášení potvrďte s účetním.
Při prodeji zboží na dálku nebo digitálních služeb spotřebitelům v jiných členských státech EU, pokud chcete odvádět daň jedním podáním. Registrace probíhá u Finanční správy. Prahové hodnoty a podmínky si před rozhodnutím ověřte na jejím webu. Registrace v OSS je dobrovolná, ale po vstupu platí pro všechny prodeje v rámci režimu.
Ne. Aplikace vystavuje faktury v PDF a archivuje je, ale OSS plnění neeviduje a neodesílá žádná hlášení. Přiznání OSS i souhrnné hlášení se podávají u Finanční správy. Přiznání OSS se podává elektronicky a platba proběhne ve stanovené lhůtě. Jak režim OSS funguje, vysvětluje portál Finanční správy. Není-li způsob zdanění jasný, nechte si poradit předem.
Doklady o přepravě do jiného státu, potvrzením o převzetí a ověřením DIČ odběratele. Bez nich může úřad osvobození neuznat a daň doměřit. Uschovejte je spolu s fakturou. Doklady si uložte minimálně po dobu, kterou předepisují daňové předpisy. Doložení musí být úplné a včasné. Uložte je minimálně po dobu, kterou předepisují daňové předpisy.
Informativní stránka; podání se řeší u Finanční správy.